Jaro, léto, podzim ... teplo
Automobily až do dvacátých let minulého století prakticky netopily. Jediným skutečně funkčním řešením bylo teplé oblečení od hlavy k patě. Řidiči a spolucestující si sice pomáhali vyhřátými cihlami, později katalytickými kamínky, ale dokud konstruktéři nenavrhli skutečné topení, byla ve voze zima. Nešlo to ale tak rychle, jak by se mohlo zdát. Nejprve totiž musela přijít na trh spolehlivá nemrznoucí směs.
Od kabátu a čepice
První automobily, prakticky výhradně otevřené, skýtaly cestujícím minimální ochranu, teplo prakticky žádné. Jedinou zbraní proti zimě bylo dobré oblečení.
Engelmüllerův inzerát v časopise Sport a hry z 25. března 1908. Firma se zúčastnila všech domácích autosalonů, včetně první skromné výstavy na Žofíně v únoru 1904. Chlad a zima byl pro krejčovský závod dobrý obchod.
Přiložte briketu
První zařízení pro vytápění interiéru byly primitivní plechové krabice, do nichž se vkládaly uhelné brikety. Ty se zažehly, sálavé teplo vycházelo výdechy v obalu.
Text v inzerátu mladoboleslavské automobilky (Sport a hry č. 16, 17. dubna 1908) měl spíše přiznat, že "my všichni a ještě mnoho jiných v automobilu prochladneme na kost"
Katalytická kamna
Kamínka Autowarm Zahřívač Therm X. Vlevo viděti vlastní přístroj, sestávající z nádržky na benzin, opatřené nalévacím otvorem A, a katalystické hmoty D, přikryté víčkem G. Vpravo je přístroj uložen v pouzdře
Spolehlivější i když stále málo účinná byla katalytická kamínka. Pracovala na principu chemického rozkladu benzinu za současného uvolnění tepla. Široká nabídka katalytických kamen byla na trhu od 20. do 60. let 20. století.
Zahřívač Therm X. Vlevo viděti vlastní přístroj, sestávající z nádržky na benzin, opatřené nalévacím otvorem A, a katalystické hmoty D, přikryté víčkem G. Vpravo je přístroj uložen v pouzdře
Kamínka Autowarm
Využití odpadního tepla
Využití odpadního tepla výfukových plynů nebo chladicí kapaliny pro vyhřívání interiéru automobilu se uplatnilo až na sklonku 20. let, i když pokusy se datují do doby před první světovou válkou. Sériové topení na tomto principu se objevilo ve Fordu A v roce 1929.
Prakticky stejné dodatečně montované topení nabízel Bosch v letech 1950-1960
První nezávislá topení
Asi první funkční nezávislé benzinové topení do automobilu na světě představila společnost Stewart-Warner v roce 1937. U nás v České republice se takové zařízení objevilo v roce 1942. Montovalo se do letadel Siebel Si 204, vyráběných v Aeru a ČKD. Teplo se rozvádělo trubkami do náběhových hran křídel, aby se na nich netvořila námraza.
Nezávislé topení pro letadlo Siebel Si 204
Topení pro Karosu T500 HB
V Československu se začalo uvažovat v první polovině 50. let o vlastním nezávislém topení s výrobou horského autobusu Karosa T500 HB, který poháněl vzduchem chlazený motor Tatra. Elektrické topení nesplnilo očekávání, a tak byl iniciován vývoj domácího nezávislého topení.
Horský autobus Tatra 500 HB, u něhož se prokázala nutnost vyvinout domácí nezávislé topení